Proč jsou bio výrobky dražší?
“Nepřidává se do nich přece nic navíc, naopak je složení zpravidla kratší.” “Nepoužívají se žádné chemické přípravky.“ “Zvířata žijí ve volném výběhu, což znamená, že se nemusí řešit náklady na klece a kotce.” A mnoho dalších vyvození můžeme slyšet. Jak tomu ale je doopravdy?
Celkový ponor do problematiky ekologického zemědělství (dále jen EZ) a proč je výhodnější volbou, i když většinou ne ekonomicky, jsme popsali v minulém článku. V tomto článku vám odpovíme na to, co konkrétně zvyšuje ceny bio výrobků.
Pěstování plodin a chov zvířat v EZ je podstatně náročnější, než je tomu v konvenčním zemědělství (dále jen KZ), jehož číselné hodnoty výrobků jsou díky tomu samozřejmě nižší. Jenže za cenu zdraví našeho, dalších organismů, krajiny a přírody celkově.
Co tedy stojí za vyšší cenou?
- nižší výnosy plodin a nižší užitkovost zvířat
Chov zvířat a pěstování rostlin v EZ je pro farmáře náročnější nebo méně efektivní. To znamená, že zemědělec sklízí méně plodin nebo zvířata rostou pomaleji (3). Příkladem může být chov kuřat. Kuře v konvenčním chovu je kvůli maximalizaci zisku a minimalizaci nákladů vykrmováno nanejvýš 40 dní (různé zdroje uvádí od cca 32 do 45 dní), kdežto kuře v ekologickém chovu až 84 dní. Tedy tím, že zvíře roste pomaleji, tvoří větší energetický výdaj, vyžaduje více péče a sní více potravy.
Pro konvenční kuře je charakteristická plicní hypertenze (tekutina se hromadí v jejich břiše kvůli tlaku vznikajícím v oběhovém systému, který způsobuje prosakování žil), problémy s dýcháním způsobující i náhlá úmrtí. Srdce mají tato kuřata přetížená nezdravě rychlým růstem. Snadno selhávají a jsou arytmická. Klouby mají bolavé, jsou schopny jen pomalé a nestabilní chůze kvůli zakrouceným holenním kostem, přetrhaným šlachám, dermatitidě na ploskách.
- pestré osevní postupy a střídání plodin
Pestrost a podpora biodiverzity jsou v EZ jeden z hlavních cílů. Dodržují se vyvážené a pestré osevní postupy, mimo jiné, se zařazením důležitých luskovin nebo jetelovin (1), které obnovují půdu poutáním dusíku ze vzduchu, ale i jiných důležitých rostlin. Půda pak není minerálně vyčerpávána. Kromě podpory biodiverzity je tak zabráněno erozi. Plodiny se střídají tak, aby se nevyčerpávala půda. Pro její zotavení se půda nechává jednou za čas ležet ladem. Tento aspekt EZ zvyšuje cenu finálního produktu stejně tak.
Dobrá péče o půdu znamená bujný život v ní a následně i zdravé, vyživené rostliny. Žížaly a další půdní organismy zeminu provzdušňují a zpevňují. Jejich oblíbenou pochoutkou jsou právě např. zbytky vojtěšky a jetele (2). Jenže potřebují organickou hmotu jako potravu, díky které při jejím rozkladu uvolňují do země výživu. Hlavně díky nim je půda schopna živiny a vodu držet. V KZ se ale do půdy přidávají minerální hnojiva, které pro mikroorganismy představují nulovou energetickou hodnotu (6). Vyživí rostlinu cíleným minerálem, ale půdní organismy umírají. Je snazší a finančně méně náročnější mít pole pouze s plodinami, které maximálně vynáší. Opak totiž zvyšuje cenu výrobku.
- co nejpřirozenější životní podmínky pro zvířata
Důležitým aspektem EZ je zajištění ustájení pro chovná zvířata, které splňuje jejich přirozené potřeby. Jednoduše řečeno, podmínky jsou mnohem přátelštější, než se kterými se setkáme v KV. Jsou humánní, etické a splňují jak fyziologické potřeby, tak etologické. Ustájení a všechna další opatření musí odpovídat udržení dobrého zdraví a dlouhověkosti zvířat. Je zajištěn pohyb, čerstvý vzduch, ochrana proti slunci a extrémnímu počasí, dostatek prostoru, podestýlka (7). Tyto aspekty fungování zvyšují náklady a tedy následnou cenu výrobku. V opačném případě se nízká cena promítá do životní plochy, omezení pohybu, do nedostatečné až žádné podestýlky apod.
- tělesné poškozování je zákázáno
V EZ se nesetkáte ani s praktikami usnadňující práci a tedy snižující cenu. Jedná se o kupírování, zkracování zubů a zobáků.
- kvalitnější krmivo a zákaz použití rizikových látek
Krmivo chovaných zvířat musí pocházet z EZ a nesmí obsahovat živočišné složky (4), které jsou jinak často přidávány (5), což cenu také zvyšuje. Krmivo u jiných zvířat obsahuje geneticky modifikovanou sóju, resp. šrot z ní. Ta se zde sice pěstovat nesmí, dovážet, jako krmivo, se ale může. Konvenční zemědělec je tak nepřímo zodpovědný za environmentální a sociální dopady, jež s sebou tato surovina nese. Jedná se, mimo jiné, o masové drancování pralesních oblastí monokulturními polemi sójových bobů. Při koupi masa z konvenčního chovu necháváme část skutečných nákladů platit budoucí generace a/nebo lidi na druhé straně planety.
Dalšími složkami potravy, které jsou v EZ zakázány, jsou jinak běžně používané stimulátory růstu, zchutňovače krmiv syntetického původu, syntetické konzervační a ochranné přípravky, zkrmování močoviny a preventivní aplikace léčiv. Zákaz platí i na rutinní používání syntetických léčiv se snahou omezení šíření nákazy a hormonálních látek (7).
- menší objemy výroby
Biopotraviny se vyrábějí v menších objemech než klasické potraviny. To zvyšuje náklady na jednotku produkce (3).
- malovýroba a prodej v menších sériích
V EZ se jedná spíše o menší výrobu, nikoliv o sériové velkovýrobny, u kterých cena nákladů klesá. Biopotraviny se také většinou prodávají v menších sériích, čímž se zvyšují náklady na dopravu (19).
- šetrnost a kvalitní suroviny při výrobě finálního produktu
Výrobci biopotravin často preferují šetrnější způsob získávání a zpracování. S tím souvisí občasná kratší trvanlivost (3). Suroviny pro výrobu biopotravin jsou zároveň dražší. Zároveň do nich nejsou přidávány chemické konzervanty a umělá barviva. Pokud je třeba použití konzervantu, či jiné látky, musí být schválen pro použití při výrobě bioproduktů. Takové látky jsou pro organismus neškodné. Substance, u nichž byla prokázána zdravotní závadnost, v produktu ekologického zemědělství nikdy nenajdete. To ale výrobek opět zdražuje.
- certifikace
Nejen podmínky pro pěstování, chov a zpracování produktů ekologického zemědělství jsou náročné. Certifikace a kontroly mají za cíl zajistit, že podnik řádně dodržuje podmínky. To představuje další výdaj.
okrajově:
- náklady na oddělení bioprodukce v jednom podniku
Řada výrobců biopotravin vyrábí také klasické potraviny, proto mají dodatečné náklady s oddělením bioprodukce a konvenční produkce v jednom podniku (oddělení skladování surovin i hotových potravin, speciální linka na biopotraviny, zvýšené organizační náklady při zajištění oddělení produkce).
Výnosy farmářů jsou velmi citlivé na to, jak jsou schopni dobře hospodařit. Jejich výdělky se pohybují přibližně kolem 60% výnosu konvenčních zemědělců, v závislosti na plodině. Mimo jiné i s tím souvisí vyšší cena produkce, nebo velkou míru závislosti na dotacích.
V EZ je třeba více pozorovat a hledat možnosti, jak se správně zachovat, aby bylo následně dosaženo zisku (3). Celkovou cenu výrobků, mimo jiné, výše uvedené, zvyšuje i důslednější péče o životní prostředí, jež nepřímo zmiňují některé z uvedených bodů.
Zatímco je ku příkladu živočišná výroba v ČR hojně dotována a dotace se stále zvyšují (8), bio výrobky nejsou dotované dostatečně tak, aby konečná cena mohla klesat a mohlo si jejich nákup dovolit více lidí. Jde o rozhodnutí státu, kam vloží peníze a v tomto případě se jedná o velké znevýhodnění, jak rostlinných výrobků, tak celkově bio produktů. Jak zmiňuje Ranninger, ředitel české pobočky organizace ProVeg International (9): “Když si v obchodě koupíte živočišné máslo nebo mléko, neplatíte reálnou cenu, protože tyto potraviny jsou v kategorii „základní“ a jsou dotované velmi silně.” Bioprodukty, potažmo ochrana životního prostředí, nepředstavují zatím prioritu státu, oproti dotované živočišné produkci, která životnímu prostředí přitěžuje jednoznačně. Bio výrobky jsou ve výsledku tudíž dražší.
Je na nás, jestli jsme ochotni za kvalitu připlatit, či nikoliv. Kvalita v tomto případě, jak je to běžné v dnešním kapitalistickém systému, neznamená dobrou reklamu, obal a známou značku. Co znamená pojem kvalita v této oblasti se můžete dočíst v komplexním článku o EZ, který jsme pro Vás sepsali.
Zdroje:
(1) Červenka, J. & Kovářová, K. (2005). Biopotraviny. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta.
(2) https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/biologicko-ekologicke-vedy/Puda-je-zivotadarna-a-mocna-ale-ohrozena/
(3) Je ekologické zemědělství udržitelná alternativa?
(4) http://www.agricrplus.cz/proc-je-biomaso-drahe
(5) https://www.naschov.cz/nahrada-zivocisnych-moucek-ve-vykrmu-brojleru/
(7) Učebnice Ekologické zemědělství v praxi (Šarapatka, B., Urban, J. PRO-BIO
Svaz ekologických zemědělců, Šumperk, 2006)
(9) https://ekonom.cz/c1-67009830-rostlinne-nahrazky-jsou-i-trikrat-drazsi-nez-prave-maso-dotace-to-zmeni
Pro Biodomov napsala Monika Elšlégrová
